„Jsem zoufalý z toho, že již delší dobu nemohu spát. Celou noc se převaluji a ráno se budím vyčerpaný, frustrovaný a bez sebemenší motivace pustit se do běžných denních povinností...“
Porucha spánku, insomnie nebo také hyposomnie, se projevuje celou řadou symptomů. Nejčastěji je to neschopnost usnout, dále přerušované spaní, časné buzení bez schopnosti ve spánku pokračovat, noční děsy a mnoho dalších.
Některé poruchy spánku mají fyziologickou příčinu. Typicky je to například apnoe, kdy u postiženého dojde ke snížení svalového tonu v oblasti hltanu a během spánku se tak začne dusit. Drtivá většina poruch spánku však má příčinu psychickou, hovoří se o 95 procentech všech případů nespavosti.
Nejčastěji je to doprovodný symptom úzkostné poruchy, depresivní poruchy, stresové poruchy, syndromu vyhoření nebo se jedná o důsledek nedostatečné psychohygieny či nevhodného denního režimu. Proto je na počátku každé terapie nespavosti potřebná kvalitní diagnostika, díky níž určíme nejen druh poruchy spánku, ale především jeho příčinu.
Mezi nejrozšířenější poruchu spánku, která zužuje děti i dospělé, patří tak zvaná naučená neboli úzkostná nespavost. Při naučené nespavosti mají dospělí a adolescentní pacienti většinou potíže s usínáním, u dětí se tato porucha projevuje opakovaným nočním buzením, stížnostmi na noční můry a ranním vyčerpáním. Společným jmenovatelem tohoto problému jsou vtíravé řetězce obavných myšlenek. Tyto myšlenky jsou zrychlené a postižený jim věnuje většinu své pozornosti. Jazykem kognitivně behaviorální terapie jde o myšlenky „žhavé“.
V praxi se jedná o například o vytváření katastrofických scénářů týkajících se budoucnosti. Postižený horečně uvažuje o tom, co by se mohlo stát jemu či jeho blízkým a jak by tomu mohl zabránit. Nebo přemýšlí, co nestihnul udělat, jaké by to mohlo mít následky a čemu se musí nutně zítra věnovat. Častá jsou také témata křivdy, žárlivosti, nespravedlnosti a tak zvané vnitřní dialogy, které vedeme s bezohlednými, agresivními či manipulativními osobami, jimž jsme třeba v reálném životě nebyli s to důrazně oponovat.
Naučenou nespavost může pochopitelně spustit i celá řada dalších automatických negativních myšlenek. Naše tělo v této situaci není schopno rozeznat, zda se jedná o naše skutečné ohrožení nebo zda se bojíme pouze našich představ a myšlenkových obsahů. Spouští tedy bez našeho vědomí obrannou stresovou reakci, která nás připravuje na boj nebo útěk. Zvyšuje se tepová frekvence i krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, kortizon, kortizol a kyselina mléčná.
V tomto stavu „bojové pohotovosti“ pak přirozeně nejsme schopni usnout. Bezesná noc má samozřejmě své důsledky v podobě únavy, špatné nálady, snížené koncentraci nebo bolestí hlavy. Tato nepříjemná zkušenost způsobí přirozenou obavu, že se spánek opět nedostaví. Vytváří se pak bludný kruh anticipační úzkosti, tedy nervózního tlaku na usnutí a strachu, že se to nepodaří. To v nás vytváří další stres a koloběh zdravého spánku se tak vážně naruší.
Nedostatek spánku vyčerpává organismus fyzicky i psychicky. Velkým nebezpečím pro osoby lidí, které poruchou spánku trpí, je jejich přirozená touha svůj problém okamžitě vyřešit pomocí léků. Farmaka, která předepisuje praktický lékař, představují jen krátkodobé řešení. Postupem času se zvyšuje tolerance a jejich spotřeba tak stoupá.
V případě déle trvající nespavosti by se měl postižený obrátit na psychologa nebo psychiatra. Vyvarovat bychom se měli zejména tomu, aby nám prášky na spaní dával náš příbuzný či známý, který je má předepsané pro své vlastní potřeby. Určitou cestou může být užívání přírodních preparátů, které by nám neměly uškodit, vážnější poruchu spánku s nimi ale bohužel nelze vyřešit.
V případě insomnie respektive hyposomnie je nutné řešit příčinu obtíží a nikoliv jen jejich důsledek. První cestou k úpravě spánkových poruch nefyziologického původu je psychoterapie. Velkou úlevu mohou postižení pocítit, pokud si osvojí správné dechové a relaxační strategie. V některých případech se osvědčují i intenzivní hypnoterapeutické bloky. Psychoterapii je v závažných případech možné podpořit i medikací, kterou však určuje psychiatr. Jedná se o šetrné a nenávykové léky.
V případě zájmu se prosím objednejte na vstupní a diagnostickou konzultaci. Svůj termín si můžete rezervovat v našem online kalendáři nebo zavolat na naši linku, sestřičky Vám rády se vším pomohou.
Při našem prvním setkání určíme druh poruchy spánku, jeho možnou příčinu a případné přidružené obtíže. Zvolíme vhodnou psychoterapeutickou metodu, jejíž základní rysy Vám vysvětlíme, společně vybereme Vašeho osobního terapeuta a také určíme, zda je vhodné léčbu doplnit šetrnou medikací. Tuto medikaci Vám následně zajistí náš psychiatr.