Úzkost a úzkostná porucha

Strach je jednou z nejdůležitějších emocí, která nás chrání a pomáhá nám přežít. Měli bychom ji ale pociťovat jen tehdy, pokud nám hrozí reálné nebezpečí ve vnějším světě. Úzkost je od strachu odlišná. Úzkost je nastavení naší mysli, dalo by se říci, že je to jakýsi chybný, sebedestrukční myšlenkový logaritmus. Je to strach bez předmětu.

Předmětem úzkosti totiž není nějaké skutečné vnější ohrožení, strach nám způsobují obsahy naší vlastní mysli. Protože nám náš kognitivní aparát nedovoluje bát se bez důvodu, dosazuje úzkostný člověk svému strachu nové a nové předměty či situace. Tyto předměty jsou buď nekonkrétní – obáváme se vlastního selhání, budoucnosti a toho, že se stane něco hrozného.

Nebo máme úzkost z konkrétní situace, u níž je však riziko vzniku skutečného ohrožení velmi nízké – bojíme se jízdy MHD, návštěvy restaurace, nákupního centra, bojíme se promluvit před více lidmi. Pokud začneme úzkosti ustupovat, začne nabývat na síle a postupně se rozšiřuje.

O úzkostných stavech a úzkostných poruchách píše podrobněji vedoucí našeho centra zde .

Příznaky úzkosti

Postižený zažívá stavy silnější úzkosti, pro něž jsou typické automatické řetězce vtíravých negativních myšlenek, které nemůže přerušit.
Tyto nutkavé myšlenky vedou většinou k nějakému, ne zcela racionálnímu katastrofickému scénáři, který vzbuzuje v úzkostném člověku hrůzu.
Úzkostné stavy se dostavují opakovaně, úzkostné myšlenkové toky jsou zrychlené.
Úzkostné stavy jsou doprovázeny nepříjemnými tělesnými změnami, jako je bušení srdce, sevřené hrdlo, pocení, nevolnost a mnoho dalších.
V krajních případech může mít stav úzkosti podobu panického záchvatu, postižený zažívá infarktové stavy nebo stavy derealizace a pocity ztráty kontroly nad vlastní myslí.
Úzkostný člověk mění své chování, začíná se domněle nebezpečným situacím vyhýbat nebo se proti nim různým způsobem zajišťuje.

Nejčastější úzkostné poruchy:

Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří generalizovaná úzkostná porucha a smíšená úzkostně depresivní porucha.

Další úzkostné poruchy:

Léčba úzkosti

Úzkostná porucha je komplexní psychické onemocnění, které postihuje myšlení, emoce, tělesné prožívání i chování postiženého. Úspěšná léčba úzkostných poruch by tedy měla stát na třech, v závažnějších případech na čtyřech pilířích. Hlavní roli při léčbě úzkosti hraje psychoterapie.

Nejefektivnější metodou pro boj s úzkostmi je kognitivně – behaviorální terapie, která se soustřeďuje především na ošetření příčin tohoto onemocnění, tj. na odhalení, pochopení a změně myšlenkových vzorců, které úzkost způsobují. KBT terapie se kombinuje s expoziční terapií a odborným nácvikem dechových a svalových strategií.

V odůvodněných případech lze psychoterapeutickou léčbu podpořit šetrnými antidepresivy řady SSRI nebo SNRI. V případě úzkostných poruch se rozhodně nedoporučuje dlouhodobé užívání benzodiazepinů.

Nezůstávejte se svou úzkostí sami a nenechte jí narůstat. Objednejte se na nezávaznou diagnostickou konzultaci. Určíme přesněji druh úzkostné poruchy, míru její závažnosti i případné přidružené obtíže.

Navrhneme Vám konkrétní léčebný postup a vysvětlíme i základní rysy psychoterapeutické metody, kterou budeme společně proti Vašemu trápení bojovat.

Vstup do online rezervačníh o kalendáře

Můžete nám také napsat na email:info@adicare.cznebo nám zavolat na naši linku:+420 739 375 763

Úzkost a úzkostná porucha - Psycholog AdiCare